Divadlo Litomyšl
Historie barokního divadla v Litomyšli
Barokní zámecké divadlo Litomyšl je součástí zámeckého areálu zámku Litomyšl, jehož historie sahá až do středověku, kdy na místě dnešního litomyšlského zámku stával pomezní hrad rodu Slavníkovců. O tomto hradě se zmiňuje ve své kronice při popisu hranic Slavníkovců již dokonce kronikář Kosmas.
Současnou podobu získal zámek Litomyšl v průběhu 16. století, kdy na místě původního hradu nechal nejvyšší kancléř Království českého, Vratislav z Pernštejna, postavit své reprezentativní sídlo. Architektem, který se z velké části o současnou podobu zámku zasloužil, byl císařský stavitel Giovanni Battista Aostalli.
Samotné zámecké divadlo pak bylo v areálu zámku Litomyšl vybudováno koncem 18. století hrabětem Jiřím Valdštejnem-Vartemberkem, který chtěl za svých letních pobytů na zámku v Litomyšli žít stejně kulturně jako v zimě ve Vídni. Od stavby divadla hraběte neodradila ani jeho velká zadluženost, která však nakonec vedla až k uvalení nucené správy na majetek jeho rodu a následný prodej zámku Litomyšl roku 1855 knížeti Maxmiliánovi Karlu Thurn-Taxisovi, jehož rod zámek vlastnil až do konfiskace zámku roku 1945.
Stavba zámeckého divadla započala roku 1796 a hrát se v něm započalo v měsíci dubnu roku 1798, přičemž hojně využíváno bylo až do 30. let 19. století. Divadlo bylo určeno až pro 150 diváků a je provedeno jako lehká vestavba do přízemní místnosti v objektu zámku Litomyšl. Součástí divadla je rovněž schodiště, které spojuje lóži určenou pro hraběcí rodinu přímo s pódiem.
Repertoár zámeckého tvořily především francouzské či německé hry určené přímo pro divadlo zámku Litomyšl, ve kterých vystupovali mnohdy přímo členové hraběcí rodiny či jejich úředníci. Publikum tvořili šlechtičtí či měšťanští hosté hraběcí rodiny, kteří sedávali na balkónech divadla, zatímco přízemí bylo určeno pro zaměstnance zámku Litomyšl. Do dnešního dne se dochovalo 16 sestav divadelních kulis a dvě malované opony, které pro divadlo vytvořil Josef Platzer. Ostatní výzdoba byla zadána dvornímu malíři Dominiku Dvořákovi.